Desatero pro živé město

01/ jasná vize
Město je živým organismem, který je třeba dobře živit a pečovat o něj. K tomu je zapotřebí mít jasně stanoven postup této péče a cestu k jejímu naplnění.
Proto by měla být přijata vize, definující konkrétní směřování rozvoje města, jeho struktury a stanovení pravidel, které určují tento rozvoj na 50 – 100 let. Vize musí být obecně známá a ve své podstatě srozumitelná.

02/ obrácení města do sebe
Postupné kroky vedoucí k zastavení rozpínání města do okolní krajiny a nasměrování rozvoje dovnitř města. Vznikne tak koncentrovaná, ucelená a rozmanitá zástavba s efektivnější obslužností a dostupností.

03/ propojování
Na spojnicích významných a frekventovaných míst (koncentrace aktivit, historická a kulturní centra, uzly MHD, parky a podobně), která jsou hlavními ohnisky městské struktury, dochází k pozvolnému narůstání nové struktury a s tím spojeného života.

04/ rozmanitost funkcí
Cílené promíchávání různých funkcí – bydlení, služby, administrativa, kultura nebo rekreace, vede k udržení života ve městě po 24 hodin denně. Zamezením vylidňování určitých míst v průběhu dne lze účinně předcházet vzniku neudržovaných a nebezpečných míst nebo dokonce ghet.

05/ zahušťování města
Dostavbou prázdných proluk a neudržovaných míst bude postupně zacelena děravá městská struktura. Kvalitní městská struktura zajišťuje důsledné oddělení veřejných a soukromých prostor. Úbytek městem spravovaných ploch povede k jejich zkvalitnění a naopak vymezení a rozšíření soukromých prostor umožní větší využitelnost jejich uživateli. Hustější městská struktura obsahuje rozmanitější služby, aktivity a umožňuje efektivnější využití komunikací a sítí.

06/ kvalitní veřejný prostor
Kvalitní veřejný prostor (náměstí, park či ulice) má především velikost úměrnou svému významu, je jasně vymezený a přehledný. Lze jej potom s patřičnou péčí budovat, snadno udržovat a hlídat. V takovém prostoru se lidé rádi sdružují a cítí dobře.

07/ město pro lidi
Při budování komunikací by mělo být zásadou, že chodci se pohybují v jedné úrovni – po zemi – v městském parteru. Tím by mělo dojít k zamezení vytváření překážek (bariér), měl by být zajištěn snadný pohyb lidí po městě bez zbytečných a nepříjemných podchodů a nadchodů a s tím související snadná dostupnost různých míst.

08/ eliminace bariér a černých děr
Bariérou je myšlena překážka, rozdělující území a přerušující živoucí proudění v něm. Černá díra je místo, které vysává ze svého okolí energii a potenciál. Napadá živý organismus města jako zhoubný nádor. V okolí bariér a černých děr vznikají neživá, nekulturní, ekonomicky slabá a sociálně nestabilní území.
Je třeba zastavit budování nových bariér a cíleně řešit ty stávající. Spočívá to především v nalezení způsobu jejich pozitivního zapojení do městské struktury. U černých děr je potřeba odhalit příčiny jejich vzniku, omezit je a rovněž se jim do budoucna vyvarovat.

09/ městský dům
Městský dům má různorodou náplň a je tak živý 24 hodin denně. Do přízemí jsou situovány obchodní plochy a služby, v patrech nad nimi obvykle bývají kanceláře a nejvyšší podlaží jsou vždy určena pro bydlení. Funkce a aktivity jsou tak promíchány již v té nejzákladnější stavební jednotce města - v domu. Městské domy jsou skládány do uzavřených bloků, kde jsou klidné vnitřní dvory dostatečně odděleny od rušných ulic. V lokalitách s městskými domy je živo po celý den a je v nich tím pádem i bezpečno.

10/ konverze spíše než demolice
Znamená přeměna a oživení stávajících budov nejen industriálního dědictví a jeho využití k novým účelům. V případě nevyužitých budov by tak mělo být upřednostňováno jejich nové využití před stavebně snadnější demolicí. Ubude nedokončených investorských záměrů a tvář i paměť města budou bohatší. Ovšem nemusí se vždy jednat o navrácení do původní podoby.
Athénská charta 2003
(zdroj WIKIPEDIA)
Při 70. vyročí založené Athénské charty došlo k pokusu o její přepracování a zaktualizování v novou Athénskou chartu 2003.
První část nazvaná Spojené město se věnuje aktuálním problémům měst: sociální smír, občanská angažovanost, multikulturní bohatství, sociální identita, ekonomická diverzita, zdraví a životní prostředí ve městech a energetika.
Druhá část charty vytyčuje 10 pespektiv moderního města:
- Město pro všechny (boj s vyloučením ohrožených sociálních skupin)
- Zapojené město (snaha o budování dobrých sousedských vztahů)
- Bezpečné město (město jako nebojová zóna, potlačování příčin kriminality)
- Zdravé město (umožnit všem občanům města žít zdravě)
- Produktivní město (město jako zdroj pracovních příležitostí)
- Inovativní město (školství, věda a výzkum)
- Přístupné město (umožnit občanům přístup ke službám bez zbytečného cestování po městě)
- Ekologické město (principy trvale udržitelného rozvoje)
- Kulturní město (město jako tvůrce kultury)
- Město tradic (město jako nositel civilizačních hodnot)
